Informace o periradikulární terapii

Ovladovna CT přístroje
Ovladovna CT přístroje

Indikace periradikulární terapie PRT přináší efekt u pacientů se symptomy radikulárních (kořenových) bolestí nebo radikulopatií,
způsobených foraminální stenózou nebo stenózou spinálního kanálu, u pacientů s pooperačními epidurálními fibrotickými změnami, primárními i sekundárními malignomy,
s traumatickým (úrazovým) poškozením míchy, spondylolistézou, polyneuropatií. V odůvodněných případech se vykonává i u pacientů s těžkou parézou nebo syndromem kaudy,
kde je jinak metodou volby chirurgický zákrok. Pro PRT jsou nejčastěji indikováni pacienti s CT diagnotiskovanou protruzí (vyklenutí) nebo prolapsem (vyhřeznutí) meziobratlového disku
(IVD – intervertebrálního disku) v některé z etáží bederní páteře a dlouhodobě (cca. 3 měsíce) přetrvávající bolestí bederní páteře nereagující na medikamentozní a fyzikální terapii,
způsobenou stenózou spinálního kanálu nebo meziobratlového otvoru (foramina intervertebralia) a epidurální pooperační fibrózou.

Způsob provedení

Pacient se uloží na vyšetřovací stůl CT přístroje na břicho. Zhotoví se přehledný boční topogram lumbální páteře a následně proskenujeme segment páteře tom úseku,
kde se nachází již diagnostikovaný důvod pro PRT. Ze zhotovených skenů vybereme referenční sken, tedy sken s nejvhodnější pozicí (místo optimálního přístupu) pro vykonání zákroku.
Vyšetřovací stůl s pacientem lokalizujeme do této pozice a dle soustředěného světla a punkčních koordinát graficky zaznamenáme na kůži pacienta místo punkce a určíme délku punkčního kanálu,
rozměr a sklon jehly. K prostorové orientaci sklonu jehly nám pomůže úhel nastavení gantry (tunelu) – průběh jehly s ním má být rovnoběžný. Volíme tuhé jehly 18G s mandrenem a v centrimetrech
vyznačenou délkou. Po dezinfekci místa v pichu běžně používanými roztoky a přikrytí místa intervence sterilní rouškou následuje transkutánní punkce. Polohu jehly kontrolujeme zhotovením dalšího
přehledného bočního topogramu dané oblasti. Pokud je jehla zavedená axiálně směřuje do meziobratlového prostoru, uděláme další sken, čímž ověříme správnou polohu hrotu jehly pararadikulárně (okolo kořene).
CT přístroj
CT přístroj

Za optimální situace vytáhneme mandren a aplikujeme v injekční stříkačce připravenou směs ve složení:

  • 1ml kortikosteroidu Diprophos,
  • 6ml anestetika (0,5% Marcaine) a
  • 1 ml neionické jodové kontrastní látky.
Správnost lokalizace terapeutické směsi identifikujeme na kontrolních skenech podle distribuce kontrastní látky.
Efekt PRT
  • anestetický – eradikace (znemožnění) přenosu bolesti nervovými vlákny
  • antichemický – limitace účinku iritačních chemických produktů z degenerovaných meziobratlových destiček
  • antidematosní (protiotokový) – redukce kořenového edému
  • antiflogistický (protizánětlivý) – inhibice fosfolipázy A2 kortikosteroidy
  • antifibrotický (proti vazivovým změnm) – redukce tvorby jizev, optimallizace hemosaturace nervů

Nežádoucí účinky a komplikace

Technicky nesprávně lokalizovaná jehla vyžaduje opakování punkce, čímž se násobí expozice pacienta RTG zářením a prodlužuje se výkon. Z biologických komplikací se vyskytuje zarudnutí (erytém), modřina (hematom), v krajním případě absces (dutinka vyplněná zánětlivou tekutinou) v místě punktace, přechodné zvýraznění původních bolestí v bederní krajině, dále bolest hlavy, zrychlení tepu, křeče lýtek, masivnější menstruační krvácení, trombóza, aj. Nerv je možné poškodit hrotem zavedené jehly.
PRT v mnoha případech výrazně zlepšuje životní komfort pacienta, její efekt mu vrací biologickou, psychickou i fyzickou kondici. Počet aplikací PRT je variabilní – běžně 1-5. Většinou však různí autoři po třetí aplikaci v případě neúspěchu zvažují i jiná řešení včetně operačního. PRT lze vykonávat i ambulantně, trvá přibližně 20-30 minut.
Úspěšnost PRT je v případě lumboischiadických bolestí v rozmezí 60-90%.