Tato poradna se zabývá onemocněními mozku v souvislosti s postižením tepenných či žilních kmenů.Léčba je prováděna týmově v rámci komplexního cerebrovaskulárního centra ve spoluráci s neurologickou a radiologickou klinikou.
Stenóza karotidy
Zúžení krkavice je postižení cévy odpovědné za zásobování mozku krví. K zúžení dochází nejčastěji v důsledku aterosklerozy, typicky je céva postižena v jejím krčním úseku. Zúžení průsvitu a nerovný povrch aterosklerotického plátu vede k nepravidelnostem proudu krve a tvorbě drobných sraženin (trombů) a embolů (vmetků). Pokud se tyto dostanou dále do mozkového řečiště, mohou uzavřít některou menší cévu a mozková tkáň trpí nedokrvením (ischemií)
Je nutné stenózu krkavice léčit?
Velké mezinárodní studie prokázaly, že u vybraných nemocných operace stenózy krkavice tzv. karotická endarterektomie výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody. U symptomatických nemocných (tedy těch u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50%. U těch nemocných u nichž je zúžení 50-70%, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4,6% v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70-99% je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16%. U pacientů, u kterých byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření) je operace pečlivě zvažována ve spolupráci s neurologickou klinikou se zhodnocením rizikových a možnosti komplexní medikamentozní terapie
Operace je výkon preventivní –má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických, a předejít jejímu opakování u těch, ktěří již mrtvici prodělali.
Jak operace probíhá?
Operace probíhá v místní anestezii, což znamená že s operatérem a anesteziologem jste v neustálém kontaktu.Z krátkého řezu na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6 -8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po výkonu budete převezen/a na JIP, druhý den předán/a na standardní oddělení a, v závislosti na dalším průběhu Vás propustíme 6-8. den po operaci.
Subarachnoidální krvácení
Subarachnoidální krvácení je závažné onemocnění charakterizované krvácením do oblasti mokových cest nejčastěji z prasklé výduti na mozkové tepně. Jedná o chorobu, která postihuje dospělé v kterémkoli věku (nejvíce mezi 50-60 roky), častěji ženy. I přes současné pokroky v medicíně stále značná část pacientů umírá nebo je trvale postižena. Rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak a kouření. Onemocnění je charakteristické náhle vzniklou velmi prudkou bolestí hlavy (často pacient takovou bolest hlavy nikdy předtím neměl), někdy i epileptickým záchvatem a bezvědomím. V nemocnici je nejprve provedeno CT mozku a poté kontrastní vyšetření cév – angiografie, pokud je výduť nalezena, je pacient operován. Výduť musí být vyřazena z oběhu, aby nepraskla znovu, protože druhé krvácení často probíhá hůře než to první. Výdutě jsou buď uzavřeny svorkou nebo jsou vyplněny platinovou spirálkou.
Arteriovenózní malformace
Jedná se o vrozené onemocnění. Za normálních okolností krev proudí z tepen do kapilár (velmi tenkých a úzkých cév, kde kyslík přechází do mozku) a z kapilár do žil. U arteriovenózní malformace kapiláry chybí a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Hlavní riziko spočívá v možnosti prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku . Dalším projevem malformací je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Posledním projevem může být tzv. steal syndrom. Krev teče z tepen přímo do žil velmi rychle. Pokud je průtok malformací takto urychlen, může strhávat krev i z okolních tkání, které pak trpí jejím nedostatkem, a tím nedostatkem kyslíku. Léčba není jednoduchá, často vyžaduje kombinaci více léčebných metod.
Menší malformace, které jsou dobře přístupné, je nejlepší operovat. Ty, které jsou sice malé, ale naopak hluboko uložené, je nejlepší ozářit gamanožem. U větších malformací někdy nejprve některé přívody embolizujeme pomocí lepidla (výkon se provádí podobně jako při angiografickém vyšetření), pak teprve operujeme či ozařujeme gamanožem (Nemocnice Na Homolce). Arteriovenózní malformace mohou být i v míše, zde je především velké riziko ochrnutí, a to jak ze samotného krvácení či steal syndromu, tak i při případném zákroku.
Kavernom
Kavernomy jsou relativně častá onemocnění. V mozku vzniká jakési klubíčko drobných cév. Nejčastějším projevem kavernomu je malé krvácení do mozku či rozvoj epileptických záchvatů. Kavernomy se mohou vyskytovat kdekoli v mozku a míše, ale nejzávažnější je výskyt v mozkovém kmeni. Kavernom lze nalézt spolehlivě pouze pomocí MRI vyšetření mozku, na CT jej nenajdeme. Kavernomy je možné léčit pouze operativně.
Extra-intrakraniální spojka
Jedná se o preventivní operační výkon indikovaný u pacientů s chronickým uzávěrem vnitřní krkavice a vyčerpanou schopností mozku reagovat při zátěži zvýšením cévního průtoku v postižené části mozku. Výkon spočívá v napojení tepny probíhající před boltcem na mozkovou tepnu.
